LEAG – nová lužická energie

Dodáváme energii, a to flexibilně a spolehlivě, za každého počasí a za dobré peníze. Nemalou měrou se na tom podílí i našich 8 000 zaměstnanců, díky nimž je společnost LEAG největším energetickým podnikem a zároveň i největším soukromým zaměstnavatelem ve východní části Německa. Čtvrtina elektrické energie v Německu se dnes vyrábí z hnědého uhlí. V našich dolech ho ročně vytěžíme téměř 60 milionů tun. Každou desátou kilowatthodinu elektřiny, která se v této zemi spotřebuje, vyrábí naše elektrárny v Braniborsku a Sasku.

Záleží nám na budoucnosti našeho regionu. Přinášíme mu nové perspektivy, a to nejenom vyučením 600 mladých lidí, ale také téměř miliardovým obratem u našich partnerských společností. Rekultivace krajiny, která po těžbě bezprostředně následuje, přináší oblasti nové vyhlídky, jistotu a rozmanité možnosti využití. Domníváme se, že budoucnost regionu by měla vycházet z jeho hornické tradice a být zasazena do nového energetického konceptu, v rámci kterého může být Německo vzorovým příkladem.

Více se dozvíte na www.leag.de

Lužický hnědouhelný revír

Veškeré aktivity spojené s těžbou, zpracováním a výrobou elektrické energie z domácích surovin se soustředí v sekci Business Unit (BU) Lignite Mining & Generation.

Tato sekce provozuje v lužickém revíru pět povrchových dolů a tři elektrárny. Kromě toho zajišťuje Lausitz Energie Bergbau AG provoz elektrárny Lippendorf nedaleko Lipska, kde jeden ze dvou bloků také vlastní. V závodním komplexu ve Schwarze Pumpe vyrábí z lužického hnědého uhlí brikety, hnědouhelný prach a uhlí z fluidní vrstvy.

Sekce BU Lignite se řídí z Cottbusu. Má přes 8000 zaměstnanců, z toho přes 700 učňů.
V roce 2013 bylo v Lužici vytěženo celkem 63,6 milionů tun uhlí a vyrobeno téměř 57 miliard kilowatthodin elektrické energie.

Rekultivace krajiny po těžbě

V Lužici se nevytěží ani jedna tuna uhlí, aniž by bylo jasné, jak se těžební zásah do krajiny bude rekultivovat. Legislativa o ochraně životního prostředí nám nejenom ukládá, že zásahy do přírody je třeba omezovat na nevyhnutelné minimum, ale také že jakýkoliv zásah člověka je nutné rychlým, účinným a trvalým způsobem zase napravit – rekultivovat.

Více než polovina krajiny zasažené těžbou je osázena stromy. Díky tomu dochází k zalesňování velkých ploch, kterého by se jinak docílilo až prací několika generací lesníků. Na haldách po těžbě bylo v Lužici vysázeno přibližně 30 milionů stromů a keřů. Ačkoliv jsou v okolí Cottbusu, Sprembergu a Weißwasseru lesy zatím mladé, jsou už dnes dokladem toho, že se i na haldách může dařit lesním porostům s velkou druhovou rozmanitostí a velkým podílem listnáčů.

Na přibližně deseti procentech krajiny po těžbě vzniká zemědělská půda, kde se mohou pěstovat plodiny a která bude v budoucnu chlebodárcem místních zemědělců. Navíc se v této oblasti Lužice pozvolna rozmáhá i pěstování vinné révy.

Rekultivace krajiny po těžbě

Na přibližně patnácti procentech potěžební krajiny vznikají nová přírodně chráněná společenstva s výskytem specifických druhů. Dokonce se zde usazují živočichové, které čím dál více ruší kulturní krajina ovlivňovaná lidskou civilizací. Zatímco v minulosti převažovala snaha o vznik vymezených biotopů, stávají se nyní z někdejších povrchových dolů rozsáhlé oblasti, které se v budoucnu jistě stanou přírodními rezervacemi. Svůj domov si zde našla celá řada živočichů. Na rekultivovaných haldách se tak usazují nejenom zajíci, ale také rybaříci, koroptve a křepelky. Své útočiště v této proměněné krajině dokonce nachází nově i vlci.